Rozhodl jsem se, že nebudu morálně podporovat svým dobrým jménem ekologicko – dřevorubecko – loveckou lobby mezi Školním lesním podnikem Křtiny a Správou CHKO Moravský kras a tím se nebudu na zlu, které vidí jen mystici a zřeci nijak podílet. Všech těchto ekologů, ochránců přírody a lesníků si jako lidí samozřejmě vážím, opravdu jsou kvalitní jako úředníci a mám je rád (obzvláště RNDr. Antonína Tůmy), přesto nemohu přenést přes své srdce jak se chovají k živé i neživé přírodě CHKO Moravský kras z moci svých razítek, ovšem se souhlasem tohoto všelijakého státu, i to jak stále zneužívají svých kompetencí například vůči mě poustevníkovi. Umožňuji ze zákona této společnosti velkotěžbu stromů za jidášovský peníz do své kapsy, dále zabíjení jelenů a další zvěře ve velkém, aby zásobili zapáchajícím, masem hospody a rozličná restaurační zařízení, dále je tu například pokračující intenzivní těžba vápence uvnitř CHKO, což toto všechno je již ve fázi (státem povoleného) drancování chráněné krajiny. A na druhé straně je samozřejmě útisk a šikana nás tradičních lesních společenstev jako tuláků, zálesáků, trampů a též poustevníka například za tradiční, vcelku neškodný ohníček někde v jeskyni, nepovolení řádné, tzn. dřevěné poustevny pro modlitbu a meditaci někde v ústraní lesa apod. Z těchto důvodů jsem se již začal domnívat, že je za tím nějaký démon ekologů, či sám Satan. Poustevník rozhodně nemá v Moravském krasu na květech ustláno. Nebudu tedy s pasivní rezistencí již s nikým z nich kamarádit ani spolupracovat, neboť jsem svobodný člověk a nepotřebuji jít do chomoutu s nikým ve světě. Vy až do smrti čekáte na něčí milosrdenství, ale toho se od nich nikdy nedočkáte. Tak maříte své životy útrpným mlčením a čekáním na vyslyšením svým srdečních proseb a práv. "Oni" však mají z duchovního hlediska nemocná srdce, a proto zbytečně spoléháte na jejich lásku, omluvu, odpuštění a milosrdenství. Z těchto důvodů jsem přešel do opozice těchto mocenských struktur v Moravském krasu, dokonce i České speleologické společnosti, která je extrémně negativní společností a kterou proto považuji za jakousi nedemokratickou zájmovou sektu v krasu na úrovni jeskyní, která uzavírá ve svých temných blátivých útrobách mnoho opravdu vnitřně nesvobodných lidí. Oni se však považují za prý svobodné bytosti v tomto nevolnictví nelásky a nenávisti. To se týká i novokněze P. Jána Lajčáka ze Křtin tvrdého srdce typu katolický farizeus, který se chová ke mně netolerantně a nesnášenlivě, neuznávajíc například má autorská a objevitelská práva, která jsem nabyl za třicet let průzkumu, dokumentace a objevování podzemí nyní "jeho" kostela chrámu Panny Marie ve Křtinách. Má výtka se týká i filozoficky nadaného ředitele Školního lesního podniku Křtiny doc. Tomáše Vršky, který mi nevychází vůbec vstříc. Dokonce se považuje za podzemního trampa, ale neopodstatněně, to by se musel chovat naprosto jinak a nemohl by vést takový kolos kupčící s přírodou! Ne, nebudu se takovými lidmi ve funkcích této zkažené společnosti vůbec zabývat a budu zde dál radostně a šťastně žít jako již nic neznamenající poustevník, stranou lidské společnosti a bez jejich kompetencí, bez "jejich" uznání tzn. požehnání. Zajisté se za ně ve své meditační jeskyni ve skrytosti pomodlím aby snáze procitli ze svého opojení mocí a prohlédli ke své hrůze jak ve skutečnosti žijí. Je to věcí ve svědomí nás všech zúčastněných, a proto nikomu neustoupím ve věci morálních, filozofických a etických principů a práv, podložených meditačním způsobem. Klidně si myslete, že jsem někdo jako Martin Luther z něhož se rozvinul protestantismus ve své kritice ve věci svědomí velmocenských struktur, které byly ve své době tak zažité, že se téměř všem jevily být normální. Z takovýhle začátků se rodí revoluce, která smete neetické mocipány!